|
|
Analýza primárních fotosyntetických procesů u jehličnanů: srovnání vybraných metod a možné využití při studiu genetické variability
Palovská, Markéta ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Jehličnany jsou významné jak z ekologického, tak ze socioekonomického hlediska, výzkum některých oblastí jejich biologie však zaostává. Týká se to např. jejich genetiky a šlechtění a zčásti i fyziologie. Vzhledem k tomu, že při kvantitativně-genetických analýzách potřebných pro šlechtění je třeba hodnotit vždy mnoho vzorků, a také proto, že klasické metody měření jsou poměrně pracné, uvažuje se o využití některých parametrů popisujících např. aktivitu fotosyntetického elektron-transportního řetězce (ETC). Metod měření aktivity fotosyntetického ETC je sice celá řada, ale jejich použití na jehličnanech nese různé problémy. V této práci se zabývám touto problematikou z různých úhlů. V první části práce jsem srovnávala aktivity částí fotosyntetického ETC u 8 druhů jehličnanů pomocí analýzy fluorescence chlorofylu (Chl) na intaktních jehlicích a pomocí polarografického měření na izolovaných chloroplastech. Každá metoda měla jinou vypovídací hodnotu. V druhé části jsem měřila fluorescenci Chl, reflektanční spektra a obsahy pigmentů u 536 geneticky definovaných stromů Pinus sylvestris L. Odhalila jsem poměrně vysokou genetickou variabilitu i heritabilitu v řadě parametrů. Stanovila jsem také vhodnost použití řady reflektančních indexů pro odhad obsahu pigmentů a vody v jehlicích. V třetím bloku jsem optimalizovala...
|
|
|
Příbuzenské vztahy a morfologické znaky lidské kostry u genealogicky dokumentovaných souborů: využití v bioarcheologii a forenzní antropologii.
Cvrček, Jan ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Beňuš, Radoslav (oponent)
Vliv biologických příbuzenských vztahů na morfologii lidské kostry představuje pro bioarcheologii i forenzní výzkum jedno z aktuálních témat. Ať už jde o odhalení příbuzenských vazeb na anonymním pohřebišti nebo otázku individuální identifikace na základě rodinné podobnosti, výzkum je limitován řadou faktorů. Především je to nedostatek osteologických souborů s genealogickou dokumentací. Většina takových souborů také zahrnuje jen malý počet jedinců, a je tedy omezený i počet různých stupňů příbuznosti. S tím souvisí i nedostatek, popřípadě absence metod vhodných jak pro exaktní vyjádření míry morfologické podobnosti mezi jedinci, tak i pro statistické vyhodnocení výsledků. Pro tuto disertační práci se však naskytla příležitost analyzovat několik osteologických souborů s genealogickou dokumentací ze 17. až 20. století, celkově zahrnujících téměř jedno sto jedinců. To představuje jeden z dosud největších takových celků na světě. Jednotlivé soubory zahrnují i několik případů příbuzenských sňatků a po nich následující generace. Cílem první části disertační práce tak bylo navrhnout nové metodické přístupy vyjádření míry podobnosti jedinců na základě různých typů morfologických, resp. patologických znaků lidské kostry, a dále zjistit, zda a do jaké míry morfologické znaky kostry odrážejí stupeň biologické...
|
|
|
Sledovanie rastu koní plemena Norik Muránsky
Vlnová, Pavlína
Tato diplomová práce s názvem Sledování růstu koní plemene norik Muránsky se věnuje zpracování údajů o růstu koní daného plemene od narození do věku 4 let. Zkoumanými údaji jsou tělesné rozměry (KVH, OHO, OHR, ŽH) naměřené hřebčínem Dobšiná v letech 2007 až 2017. V práci jsou zahrnuty údaje o 170 koních obou pohlaví, přičemž sledovaná skupina je potomstvem po 6 plemenních hřebců. V části vlastního výzkumu byl zkoumán vliv otce na tělesné rozměry potomstva, kde se prokázalo že potomstvo dědí pouze tělesné rozměry s vysokým koeficientem dedivosti. Dále se diplomová práce věnuje porovnávání růstu mezi pohlavími, kdy bylo zjištěno že k diferenciaci v růstu dochází ve věku kolem 2 let. Srovnáváním tělesných rozměrů sedmi ročníků při narození byla zkoumána vyrovnanost jedinců plemene norik muránsky a zjistilo se, že koně jsou typově vyrovnané.
|
|
|
Úspěnost asortativního párování u živorodky Endlerovy
SCHAFFELHOFEROVÁ, Dana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou asortativního chování u živorodek Endlerových (Poecilia wingei). Cíle práce zahrnují popis charakterových vlastností ryb a charakteristiku dědivosti těchto vlastností. V praktické části je cílem práce sestavit chovné páry ryb Poecilia wingei, určit jejich vlastnosti (odvážnost - "bold" nebo bázlivost - "shy" ) a to jak u rodičovské generace, tak u generace potomků, a na základě tohoto porovnání určit dědivost daných vlastností. Osobnostní rysy byly stanoveny pomocí takzvaného Open-field testu (test otevřeného prostoru) u odchovaných padesáti párů generace rodičů, posléze byly stejným postupem osobnostní rysy stanoveny také u generace potomků. Pomocí tzv. intraclass correlation coefficient (ICC), byla stanovena část z celkové fenotypové variance, která je podmíněna variabilitou genetické informace v populaci. Statistické zpracování výsledků proběhlo v programu Statistica 12. Nakonec byla provedena analýza dědivosti osobnostních rysů a porovnání generací.
|
|
|
Analýza primárních fotosyntetických procesů u jehličnanů: srovnání vybraných metod a možné využití při studiu genetické variability
Palovská, Markéta ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Jehličnany jsou významné jak z ekologického, tak ze socioekonomického hlediska, výzkum některých oblastí jejich biologie však zaostává. Týká se to např. jejich genetiky a šlechtění a zčásti i fyziologie. Vzhledem k tomu, že při kvantitativně-genetických analýzách potřebných pro šlechtění je třeba hodnotit vždy mnoho vzorků, a také proto, že klasické metody měření jsou poměrně pracné, uvažuje se o využití některých parametrů popisujících např. aktivitu fotosyntetického elektron-transportního řetězce (ETC). Metod měření aktivity fotosyntetického ETC je sice celá řada, ale jejich použití na jehličnanech nese různé problémy. V této práci se zabývám touto problematikou z různých úhlů. V první části práce jsem srovnávala aktivity částí fotosyntetického ETC u 8 druhů jehličnanů pomocí analýzy fluorescence chlorofylu (Chl) na intaktních jehlicích a pomocí polarografického měření na izolovaných chloroplastech. Každá metoda měla jinou vypovídací hodnotu. V druhé části jsem měřila fluorescenci Chl, reflektanční spektra a obsahy pigmentů u 536 geneticky definovaných stromů Pinus sylvestris L. Odhalila jsem poměrně vysokou genetickou variabilitu i heritabilitu v řadě parametrů. Stanovila jsem také vhodnost použití řady reflektančních indexů pro odhad obsahu pigmentů a vody v jehlicích. V třetím bloku jsem optimalizovala...
|
|
|
Vliv pohlaví telete na mléčnou užitkovost krav
Fialová, Zuzana ; Přibyl, Josef (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Současná moderní doba přináší poznatky, které pomáhají zefektivnit úsilí chovatele a zasahovat do původně nedotknutelného děje, oplození. Genetika a reprodukce se staly hlavním zájmem biotechnologických výzkumů. Došlo k vyvinutí a provoznímu zavedení biotechnologických metod jako inseminace, přenos embryí, dlouhodobé zmražení semene nebo sexování spermatu, které se stalo popudem k zadání tématu této diplomové práce.
Mléčná užitkovost skotu je vlastnost ovlivněná nespočtem vnitřních a vnějších vlivů. V poslední době se zájem odborné veřejnosti upnul k další možnosti ovlivnění užitkovosti, kterou je pohlaví telete.
Cílem této studie zpracované v návaznosti na výzkumný úkol NAZV QJ1510139 Celostátní informační systém genetického hodnocení hospodářských zvířat bylo ověřit vliv pohlaví telete na užitkovost matky v našich podmínkách. Z předešlých studií (Hinde et al., 2014; Grasboll et al., 2015) vzešla hypotéza, že pohlaví telete vliv má.
K vyhodnocení byly použity dva soubory naměřených dat z let 1995 až 2015 s údaji o pohlaví telete a užitkovostmi jednotlivých holštýnských dojnic v kontrolních dnech poskytnuté ČMSCH, a.s. Ze surových údajů byl vytvořen soubor krav se třemi laktacemi, přičemž každá plemenice měla zaznamenané nejméně 3 KU na laktaci. Dále došlo k vyřazení nenormálních údajů, dnů KU a plemeníků s nízkým počtem případů. Po úpravách soubor obsahoval 4,7 milionu užitkovostí od 197 tis. krav. Práce probíhala s modelem založeným na test day přístupu.
Průměrná denní dojivost v hodnoceném souboru byla 27,29 kg. V metodě nejmenších čtverců pro 10 zkoušených modelů byly použity efekty: HTD (stádo, kontrolní den), Pohl (efekt pohlaví), Porl (pořadí laktace), Skup (skupina) (pro první laktaci vytvořená podle věku otelení, období otelení, servis periody a roku otelení, pro druhou a třetí laktaci je místo věku otelení použito mezidobí). Pevná regrese Legendrův polynom (LP) byl použit se 4 parametry. Mléčná užitkovost proložená pomocí LP vykazovala obvyklý tvar laktační křivky. Podle posouzených modelů je efekt pohlaví telete na mléčnou užitkovost matky telete statisticky nevýznamný. Býčci navyšují užitkovost o 0,07 kg/den tedy o 21 kg za laktaci. Genetické parametry nebyly z důvodu nevýznamnosti zkoumaného efektu zpřesňovány.
|
|
|
Možnosti demonstrace heritability ve školním akváriu - dlouhodobý experiment
ZAHRADNÍKOVÁ, Milena
Tato bakalářská práce je zaměřena na heritabilitu rychlosti vývoje u hladinatky pobřežní (Microvelia reticulata) (Heteroptera: Gerromorpha) jakožto modelového organismu vodního hmyzu. Hlavní náplní bylo stanovit míru heritability rychlosti vývoje a zhodnotit, jestli je reálné takový experiment provádět ve školních podmínkách. Na tento výzkum byla použita metoda nested full-sib/half-sib designu. Při tomto uspořádání dochází k tomu, že několik potomků má unikátní matku a otce společného s dalšími skupinami potomků. Díky této metodě a následnému vyhodnocení výsledků se došlo k závěru, že heritabilita délky vývoje je velice nízká (odhad heritability h2 = -0.03; SE = 0.25), a proto potomci obecně nesdílí shodnou rychlost vývoje jako jejich rodiče. Tento dlouhodobý experiment není vhodný pro školní podmínky, neboť je velmi časově náročný na každodenní práci a neprokázal přesvědčivé výsledky.
|
host ::
RSS.